Víra
Autor: Zdeněk Novotný
Sobota, 10 listopad 2007
„Víra znamená věřit v to, co nelze vidět a odměna za víru spočívá v tom, že lze vidět to, v co věříme.“
Sv. Augustin
Nepršelo, a tak pole byla dohněda vyprahlá a obilí z nedostatku vláhy zvadle polehávalo. Lidé byli znepokojení a podráždění, pátrali po obloze ve snaze najít jakékoli znamení nadcházející úlevy. Dny vystřídaly neplodné týdny. Déšť stále nepřicházel.
Duchovní z místních církví vyhlásili hodinu pro modlitby, která měla proběhnout na náměstí hned tuto neděli. Požadovali, aby si každý s sebou přinesl pro inspiraci nějaký předmět spjatý s vírou.
V určenou neděli v pravé poledne obyvatelé města nastoupili jak jeden muž, náměstí se zaplnilo úzkostnými tvářemi s nadějí v srdcích. Duchovní byli dojatí při pohledu na rozličné předměty, které modlící tiskli v dlaních – svaté křížky, kříže, růžence.
Když hodina modliteb vypršela, spustil se, jakoby mávnutím kouzelného proutku, jemný déšť. Dav provolával slávu a lidé vysoko pozvedali své poklady, aby vyjádřili vděčnost a chválu. Uprostřed zástupu čněl jeden symbol víry, který poněkud zastiňoval ty ostatní. Malé, asi devítileté děcko si přineslo deštník…
Aktualizováno ( Pondělí, 19 listopad 2007 )
Duchovní z místních církví vyhlásili hodinu pro modlitby, která měla proběhnout na náměstí hned tuto neděli. Požadovali, aby si každý s sebou přinesl pro inspiraci nějaký předmět spjatý s vírou.
V určenou neděli v pravé poledne obyvatelé města nastoupili jak jeden muž, náměstí se zaplnilo úzkostnými tvářemi s nadějí v srdcích. Duchovní byli dojatí při pohledu na rozličné předměty, které modlící tiskli v dlaních – svaté křížky, kříže, růžence.
Když hodina modliteb vypršela, spustil se, jakoby mávnutím kouzelného proutku, jemný déšť. Dav provolával slávu a lidé vysoko pozvedali své poklady, aby vyjádřili vděčnost a chválu. Uprostřed zástupu čněl jeden symbol víry, který poněkud zastiňoval ty ostatní. Malé, asi devítileté děcko si přineslo deštník…
