V naší křesťansko-ateistické společnosti přibývá věřících, kteří obětovali milujícího Boha pro vlastní bezkonfliktní pohodlí ve světě. Anebo prostě proto, že nedomysleli následky svého přesvědčení. Existují totiž nevěřící, kteří jim zdárně podsouvají, byť třeba bez zlých úmyslů, ať věří v Boha tvořícího evolucí. Jsou věřící, kteří tak dokonce vnímají zprávu z Genesis i bez nich.

Římanům 5,12: „Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt.“

V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich bylo malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik.
Malý pochybovač se táže: "Věříte vlastně v život po porodu?"

Čelíme nejen nedostatku vědeckých údajů, ale také strašnému faktu, že my sami jsme tvorové s omezeným poznáním i představivostí. Jestliže nám historie vědy něco ukazuje, pak je to skutečnost, že ničeho nedosáhneme tím, když svoji nevědomost nazveme Bůh. A stejně tak ve vědě ničeho nedosáhneme tím, když na základě naší nevědomosti "koho skrývají vzdálené končiny vesmíru" a NAVZDORY důkazům z nejbližšího prostoru budeme existenci Boha popírat.

Někteří lidé se bohužel mylně domnívají, že ano. Za vydatné podpory některých méně poctivých či více natvrdlých vědců… To je ovšem naprosto scestná a naivní představa, protože věda studuje POUZE přírodu, takže říct, zda existuje či neexistuje i něco mimo přírodu, mimo náš známý přirozený svět, ať už jako pro nás neviditelné “cosi” všude kolem anebo třeba i viditelný Bůh daleko za vesmírem, není v kompetencích vědy!!